Jak Čapí hnízdo účtovalo reklamu?

V takto nazvaném článku Tomáše Perglera a Martina Ťopka na iHned ze dne 22. 1. 2018 se dočteme, že druhý říjnový čtvrtek roku 2012 se do areálu Farmy Čapí hnízdo sjelo na 140 dodavatelů mléka z celé republiky. Do kongresového centra na Benešovsku je pozvaly mlékárenské firmy Olma a Mlékárny Hlinsko ze skupiny Agrofert. Na konferenci se probíraly plány obou podniků, ale i společná zemědělská politika EU nebo potravinová soběstačnost Česka. „V závěrečné diskusi měli hosté možnost prohovořit s Ing. Babišem na aktuální témata,“ píše se v podnikovém časopisu Agrofertu z prosince 2012. Autoři dále uvádí, že je pravděpodobné, že tyto akce byly v účetnictví farmy a společnostech z Agrofertu vykázány jako reklamní služby. Autoři upozorňují na posudek společnosti Česká znalecká pro českou policii, ze kterého vyplývá, že Čapí hnízdo bylo na reklamních penězích z Agrofertu zcela závislé a v letech 2009 až 2013 získalo z reklamy více než 280 milionů korun.

 

V rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 Afs 87/2014 – 50 ze dne 16. dubna 2015 ve věci Sauer Žandov se uvádí, že výdaje na zajištění akce Sales Industrial Meeting konané společností Sauer Žandov a.s. ve dnech 8. až 10. 7. 2008 ve formě zajištění ubytování a s tím spojených služeb (parkovné, telefonní hovory, atd.) a dopravy zahraničních účastníků nadnárodní skupiny, kteří nebyli zaměstnanci této společnosti, jsou nepochybně výdaji na reprezentaci podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. O výdajích na společnou večeři a občerstvení poskytnuté během celého setkání formou rautu, které mají rovněž charakter výdajů na reprezentaci, NSS samozřejmě ani nijak nepolemizoval. Pro NSS bylo podstatné, že společnost Sauer Žandov a.s. nesla tyto výdaje dobrovolně a posouzení těchto výdajů jako daňově neuznatelných nezvrátil ani možný pozitivní ekonomický efekt takové akce.

 

Každá společnost a každý podnikatel vynakládá na podobné akce peníze, ať ve prospěch svých obchodních partnerů, současných nebo budoucích, dodavatelů či odběratelů, ve prospěch osob, které mohou přispět k získání zakázky, pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Jedná se o různé reklamní a prezentační akce, akce na podporu prodeje, školení o výrobcích a službách, pracovní snídaně, obědy a večeře, sponzorské, kulturní a sportovní akce. A pokaždé se řeší, zda existuje možnost takové náklady daňově obhájit a v jakém rozsahu. A jak to udělat, aby to bylo ještě průchozí.

 

V zákoně 389/1990 Sb. o dani z příjmu obyvatelstva bylo stanoveno, že daňově uznatelné jsou výdaje na reklamu přímo propagující podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost poplatníka a dále výdaje na reprezentaci do 1 % z celkových příjmů. Jak jednoduché a transparentní. Bohužel tento zákon od 1.1.1993 neplatí. Jak to bylo u poplatníků, kteří byli tehdy podrobeni dani důchodové (právnické osoby) si už nepamatuji, ale zřejmě se i tehdy jednalo o výdaje na reprezentaci do limitu a nad limit.

 

Od té době se brodíme v bahně nejistoty a jsme vydáni na milost a nemilost daňových úředníků, správních soudů a v neposlední řadě i trestní represi, pokud se to přežene. Asi jako v případě Agrofertu.

 

Stanislav Kofroň